Definitions containing the research մակ : 3470 Results

Աննշան, ից

adj.

without mark, without sign, without character;
ignoble, unknown, obscure;
— վարել կեանս, to leave retired.


Անշարժ, ից

adj.

immovable, fixed, stable, firm;
not commutable;
real, not personal.


Անշշունջ

cf. Անշշուկ.


Անշուշտ

adj. adv.

incontestable, sure, certain, assured, infallible;
assuredly, incontestably, certainly.

NBHL (1)

Հրաման անշուշտ ի վերայ եդեալ։ Անշուշտ սիրոյ միակամութիւն։ Ըստ անշուշտ պատմագրին։ Անշուշտ նամակ, կամ ուխտ, հրովարտակ. (Յհ. կթ.։)


Անոստ

adj.

without branches;
that does not rise or stir.

NBHL (1)

ԱՆՈՍՏ որ եւ ԱՆՈՇՏ. իբր Անընդոստ. որ ոչ ի վեր ոստնու, կամ ոչ ի վեր վազէ. անշարժ. խիստ. դիմակաց. անմեղկելի. որպէս յն. ἁνήλατος. contumax, inobediens, non emollitus.


Անորոշ, ի, ից

adj. adv.

undetermined, indefinite, uncertain;
vague, indistinct, confused;
inarticulate;
contingent;
Անորոշաբար.

NBHL (1)

Անորոշիցն ոչ գոյ մակացութիւն. (Անյաղթ պորփ.։)


Անուաձեւ, ի

adj.

in the shape of a wheel.

NBHL (1)

Ոչ անիւք, ոչ անուաձեւք. (Ածաբ. մակաբ.։)


Անուանակոչութիւն, ութեան

s.

denomination;
nomenclature.

NBHL (1)

προσηγορία, ὁνομασία. appellatio. Կոչումն կամ դրութիւն անուանն. անուն. մականուն.


Անուանեմ, եցի

va.

to name, to call, to denominate, to term.

NBHL (1)

ὁνομάζω, ἑπονομάζω, προσαγορεύω. nomino, cognomino, appello, nuncupo, καλέω, ἑπικαλέω, voco. Անուն դնելով յորջորջել. կոչել. կարդալ. ձայնել. մականուանել. անուն դնել՝ տալ, կանչել. ատ գօմագ. թէսմիյե էթմէք, չազըրմագ.


Անութ, նթի, նթոյ, թոց

s.

arm-pit.


Անուշակ, աց

adj.

sweet, agreeable to the taste, savoury, delicate;
benign, gracious.


Անուսումն, սմանց

adj.

cf. Անուս.

NBHL (1)

Զորս անուսումքն եւ յողդողդքն կամակորեն. (՟Բ. Պետ. ՟Գ. 16։)


Անուսումնութիւն, ութեան

s.

cf. Անուսութիւն.

NBHL (1)

Լինին չարքն ախտք. ի չար հրահանգից, յանուսումնութենէ եւ ի չար ունակութենէ։ Բժշկելի՛ է զանուսումնութիւնն ուսմամբ եւ մակացութեամբ. (Նիւս. բն.։)


Անչափ, ից

adj. adv.

immense, infinite;
extreme, excessive, enormous, immoderate, superfluous, superabundant;
intemperate, disordinate;
dreadful, violent, grievous;
յանչափս, cf. Յանչափս.


Անպակաս

adj. adv.

faultless, perfect, accomplished, complete;
unfailing;
indefectible, inexhaustible;
perfectly;
without fail;
incessantly.


Անպատկառ, ից

adj. adv.

impudent, disrespectful, irreverent, immodest, shameless;
impudently, without shame, irreverently, disrespectfully.

NBHL (1)

Պարզերես. աչալուրջ. համարձակ. անաչառ. պանծալի. ուր չիք տեղի ամօթոյ. ճեռմակերես.


Անպարտ, ից

adj.

unblamable, innocent;
not due;
— առնել՝ կացուցանել, to clear, to acquit.


Անպարտելի, լւոյ, լեաց

adj.

invincible, unquered;
insurmountable, unsubdued.

NBHL (1)

Փորձ գտեալ եւ անպարտելի ի տրամականսն։ Երկոքումբք անպարտելի գտաւ. (Իգն. ՟Ժ՟Բ։)


Անպէտ

adj. adv.

useless, vain, frivolous, insignificant;
vile, abject, miserable, despicable, worthless;
— առնել, to render useless, to spoil;
յանպէտ, յանպէտս, vainly.


Անպիտան

cf. Անպէտ.


Անպսակ

adj.

without a crown.

NBHL (1)

Մի՛ գուցէ գնասցեն անպսակք. (Ածաբ. մակաբ.։)


Անջատեմ, եցի

va.

to separate, to detach, to disjoin, to disunite;
to uncouple.


Անջուր

adj.

without water, dry, arid, anhydrous.


Անջրելի, լւոյ, լեաց

adj.

indelible;
indissoluble;
incontestable.

NBHL (1)

Անջրելի նամակ։ Մեղօքն անջրելեօք. (Նար. ՟Ղ՟Բ. եւ ՟Ժ՟Ա։)


Անջրպետեմ, եցի

va.

to separate, to cutoff, to shut out, to exclude.


Անսամ, ացի, սա՛

vn.

to listen, to obey, to give ear to, to acquiesce, to yield, to consent, to submit;
չ-, to turn a deaf ear, to refuse consent, to disobey.


Անսասանելի

cf. Անսասան.

NBHL (1)

Հաստատեաց զաշխարհս ի հաւատս անսասանելի. (Շար. (որ լինի եւ մակդիր հաւատոց։))


Անսաստութիւն, ութեան

s.

disobedience, contumacy, obstinacy.

NBHL (1)

Յանսաստութենէ եղեւ գնալն, եւ ի կամակոր մտաց. (Ոսկ. փիլեմ.։)


Անսխալ

adj. adv.

without fault;
infallible, impeccable;
infallibly.

NBHL (1)

Արհեստ ըստ իւրում բանին անսխալ է. իսկ ըստ ենթակային թուի սխալական գոլ. իսկ մակացութիւն ե՛ւ ըստ իւրում բանին, ե՛ւ ըստ ենթակային անսխալ է. (Սահմ. ՟Ժ՟Բ։)


Անսուգ

adj.

without mourning, without affliction.


Անիւ, նուոյ, ոց

s.

wheel;
— մեքենայի, — of a machine;
— յեսանի, grindstone;
— խորտկաց, jack;
— տղայոց, gig;
— առաջակողման նաւին, capstern, capstan.


Անխաբ

adj.

infallible;
sure.


Անխաղաց

adj.

without movement, stationary;
indeclinable.


Անխայեմ, եցի

va. vn.

to be economical;
to spare, to except;
to respect;
to preserve.


Անխայութիւն, ութեան

s.

economy;
respect;
exemption;
preservation.

NBHL (1)

Չիք Աստուծոյ անխայումն ի վերայ կամակար հեշտութեամբ մեղուցելոց. (Շ. յուդ. ՟Թ։)


Անխառն

adj.

unmixed, simple, pure.


Անխափան

adj. adv.

incessant, unintermitted, unceasing, continual;
unobstructed;
without opposition or intermission, constantly, incessantly, continually.

NBHL (1)

Անխափան յապահովութիւն, կամ պարապումն, կամ կամակարութիւն. (Պիտ.։)


Անխնամ

adj.

unprotected, forlorn, destitute.


Անխնամութիւն, ութեան

s.

carelessness, heedlessness.

NBHL (1)

Անխնամութիւն կարուակութեանն յոչ բարի զարուեստն մակացոյց. (Անյաղթ Պերիարմ.։)


Անխնայ

adj. adv.

without compassion;
indiscreetly, prodigally, profusely.


Անխորհուրդ

adj. adv.

inconsiderate, rash, imprudent;
cf. Անխորհրդաբար.

NBHL (1)

Որ ինչ լինի առանց խորհրդոյ. անմտական. վայրապար. չմտածած, անխոհեմական. թեվեքելլի. տիւշիւնմէտէն.


Անխտրաբար

adv.

cf. Անխտիր.


Անխտրութիւն, ութեան

s.

indifference;
indiscretion.

NBHL (1)

Ի տրտմականացն ասելով, սահմանեցար զընտրութիւն սորա յաստուածայնոյն անխտրութենէ. (Պիտ.։) թուի՝ անմասն լինել ի տրտմականաց. վասն որոյ գրելի է, անխտրութենէ։


Անծանօթ, ից

adj. adv.

ignorant;
unknown;
foreign;
ignoble, obscure;
յանծանօթս, ignorantly, unwittingly;
incognito, without being known;
յանծանոթս — լինել, to be in disguise;
to feign or counterfeit.


Անկանիմ, անկայ, անկիր

vn.

to fall;
to chance, to happen;
to descend, to flow;
to steal away, to slip away, to escape;
to fall to ruin, to decay, to be impaired, to decline, to fail;
to place one's self, to fix one's self, to belong, to have relation to;
to put down, to deposit;
to pass away;
— ընդ, to undergo;
to sink under;
— երեսաց, to be put out of countenance, to be abashed;
— զբանիւք, to hold a long discourse;
— յոք, to associate with (any one), to be intimate with, to confide in;
— ի միտս՝ զմտօք՝ ի սիրտ, to remember, to recall, cf. Յիշեմ;
— ի ճանապարհ՝ իչու՝ յուղի, to voyage, to travel, cf. Ուղեւորեմ;
— ի վերայ, to come upon unawares, to attack, to surprise;
— ի մտաց, to become made, to lose one's reason, cf. Խելագարիմ, cf. Յիմարանամ;
— ի կենաց, to die, to lose one's life;
— ի յուսոյ, to lose hope, to become desperate;
— ի վերայ երեսաց, to fall upon one's face, to prostrate;
— յոտս ուրուք, to throw one's self or fall at the feet of some one;
— ի ձեռս ուրուք, to fall in the bands or power of some one;
— ընդ ումէք՝ ընդ միմեանս՝ այր ընդ այր, to come to blows, to fight, to combat, to quarrel, to dispute;
— յիշխանութենէ, to lose one's authority, to fall from one's power.


Անկատար, աց

adj. adv. s. gr.

imperfect, incomplete, defective, faulty;
imperfectly, incompletely, faultily;
imperfect tense.


Անկարգ

adj. adv.

without order, in disorder, disorderly, irregular, confused, indistinct, not methodical;
intemperate, inordinate, immoderate, excessive, licentious;
յանկարգ, cf. Յանկարգ


Անկոչ

adj.

uncalled, not named;
uninvited;
— բազմական, parasite, smell-feast, trencher-friend.


Անկոփ

adj.

not carved, unpolished, rough.


Անհաղորդ, ից

adj.

that does not participate;
incommunicable;
that does not receive the communion.

NBHL (1)

Խնամակալութեան անհաղորդ լեալ ի Քրիստոսէ. (Գէ. ես.։)