Your research : 12 Results for ահ

Entries' title containing ահ : 1968 Results

Վհկահարցուկ

s.

soothsayer, sorcerer;
conjurer.


Վշտահան, աց

adj.

afflicting oneself or toiling needlessly;
suffering willingly.


Վշտահար

adj.

afflicted, pained, grieved, distressed, vexed, plagued, tormented.


Վստահ

adj.

confiding, trusty, unsuspicious;
— լինել, to be sure, reassured;
to trust;
— առնել, to strengthen, to reassure, to remove one's fears, to give one's word for;
— եմ զի, I am sure, I am convinced that, I do not doubt that;
— լերուք յիս, rely, reckon on me;
ոչ էր — յերեւելիսս, he had not placed his hopes in wordily things.

• «ապահով, վրան հաւատ ունե-ցած, համարձակ, աներկիւղ» ՍԳր. Եւս. քր. որից վստահութիւն ՍԳր. Ոսկ. փիլիպ. վրո-տահանալ ՍԳր. վստահել Ոսկ. լհ, ա. 36 և Փիլիպ. վստահապէս Նար. բարեվստահու-թիւն Կիւրղ. ես. անվստահ Փարպ. վստահի «անշուշտ, ապահովապէս, իրօք» (չունի ԱԲ Անսիզք 65. նոր բառեր են՝ անձնավստաճ, ինքնավստահ, անվստահելի, վստահելի, վստահօրէն, անվստահաբար են։

• =Հպրս. *vistāhuva-, պհլ. vistāxv «վըս. տահ, անպատկառ», պազ. vastāx «վստահ, ապահով, համարձակ, ինքնավստահ, յանձ. նապաստան, լիրբ, անպատկառ», պրս. [arabic word] gustāx (նաև bustāx, սխալմամբ kustāx, համառօտուած ustāx, ustāx, istāx) «ան-համեստ կերպով խօսող, լրբաբան» (Horn § 920)։-Հիւբշ. 249։

• ՆՀԲ «որպէս թէ վեստ կամ տճկ. իւստ՝ այսինքն գեր ի վերոյ՝ քան զահ, լծ. և պրս. քիւստախ «անահ, յանդուգն» և


Վստահաբար

adv.

confidingly, trustingly, confidently, boldly;
hopefully.


Վստահանամ, ացայ

va.

to be assured, to trust to, to confide in, to rely on, to have confidence in, to put one's trust in, to place confidence in, to rely or reckon on;
to hope;
to trust with, to confide to, to commit to, to put into the hands of, to deposit;
չ-, to distrust, to mistrust, to suspect, to be mistrustful;
յինքն or յանձն —, to rely on oneself, to presume, to have a great conceit of oneself, to assume too much.


Վստահարան

s.

assurance, security, prop, stay, support.


Վստահացուցանեմ, ուցի

va.

to assure, to reassure, to inspire confidence, to embolden, to give hopes.


Վստահեմ, եցի

va.

cf. Վստահանամ.


Վստահիմ, եցայ

vn.

cf. Վստահանամ.


Վստահութիւն, ութեան

s.

trust, confidence, reliance on, assurance, security, conviction;
expectation, hope;
consignment, deposit;
վստահութեամբ, cf. Վստահաբար.


Վտակահոս

adj.

streaming.


Վտառապահ, աց

s.

herd, herdsman, herdsman;
porter, door-keeper.


Վրանապահ

s.

tent-keeper.


Տաղաւարահարք, րաց

s.

cf. Տաղաւարաշինութիւն.


Տաղաւարահարութիւն, ութեան

s.

cf. Տաղաւարաշինութիւն.


Տաճկահպատակ

s.

Turkish subject.


Շնչահան, աց

cf. Շնչամուտ.


Շնչահեղձոյց

adj.

suffocating, stifling.


Շուշանահոտ

adj.

lily-scented.


Շուտահաս

adj.

early, premature.


Շռնչապահ

s.

head-stall;
frontlet.


Շտեմարանապահ

cf. Շտեմարանապետ.


Շրջահայեաց

adj.

circumspect, cautious, discreet, considerate, prudent;
— լինել, to look around, to observe, to explore, to spy out.


Շրջահայեցութիւն, ութեան

s.

observation, attention, exploring, spying out;
circumspection, caution, prudence, consideration, discretion.


Շրջահմայ

s.

gyromancian.


Շրջահմայութիւն, ութեան

s.

gyromancy.


Շրջահնչեմ

va.

to spread every where.


Շրջապահ, ից

s.

lifeguardsman.


Ոգեշահ

cf. Հոգեշահ.


Ոգեպահ

adj. s.

life sustaining;
necessary food, scarce food.


Ոգեպահանջ

adj.

requiring back life;
depriving of life;
mortal.


Ոզորահիւս

adj.

woven of osiers.


Ոխապահ

cf. Ոխակալ.


Սովամահ

adj.

dying of starvation;
— առնել, to starve to death;
— կորնչել, լինել, cf. Սովամահիմ.


Սովամահիմ, եցայ

vn.

to be starved to death, to die of hunger.


Սուինահար

adj.

bayonetted.


Սուսերահար առնեմ

sv.

to wound or kill with a sword.


Սուսերահար լինիմ

sv.

to be wounded or killed with a swordthrust.


Սպահ, ից

s.

spahi;
sepoy.

• , ի հլ. «գունդ, բանակ, զօրական» Ա. մկ. ը. 20. Կոչ. 18. Եղիշ. բ. էջ 23. որից սպահական «իշխանական, ազատաևան» Սկևռ. լմբ. սպահապետ «զօրապետ» ԱԲ. այս բոլորը հնագոյն ձևեր են, որոնց աւելի նոր վիճակն է՝


Սպասահարկեմ, եցի

va.

to serve.


Սպասահարկութիւն, ութեան

s.

service, office, function;
administration;
վարժել ի —, to inure or accustom to service.


Սպիտակահանդերձ

cf. Սպիտակազգեստ.


Սպիտակահեր

adj.

white-haired.


Ստահակ, աց

adj.

wrongheaded, headstrong, petulant, insubordinate, undisciplined;
impertinent, insolent;
knavish, rascally, roguish;
—ս իմանալ, to rebel.

• (ի-ա հլ. ըստ ՆՀԲ, բայց առանց վկայութեան) «անառակ, խեռ, ոմռոստ» Ա. թես. ե. 14. Ոսկ. ա. թես. և ես. և մտթ. որից ստահակս «ստահակութեամբ» Բ. թես. գ. 6. ստահակել «ըմբոստանալ» ՍԳր. Ոսկ. մ ա. 20. ստահակեցուզիչ Ոսկ. մ. ա. 17. ստահակութիւն Բ. թես. գ. 11, բ. մկ. թ. 3 ևն։-Տարօրինակ ձև և գործածութիւն ունի ստահականութիւն «օդի անբարեխառնա-թիւն» Տաթև. ամ. 66 ա. (Արտաքին օդոց բարեսնունդն՝ առողջութիւն առնէ և ստահա-կանութիւնն հիւանդութիւն)։

• = Թերևս փոխառեալ իրան. *stāhak ձևից. սրա հետ հմմտ. պհլ. vistāxy<հպրս. *yis-tāhuva, զնդ. *vistāka>հյ. վստահ, կազ-մուած stak «դէմ կանգնել» արմատիզ՝ νι-նախդիրով։ Առանց նախդիրի ունինք պհլ. staxmak, զնդ. staxra «ամուր, հաստատ», և յատկապէս ստահակ բառի համաձայն՝ պրս. ustāx «յանդուգն» (Horn, Grdr. § 920), որ դժբախտաբար չէ վկայուած։

• Աւետիքեան, Մեկն. թղ. պօղ. Բ. էջ 897 «հակումն արտաքոյ կարգի». որով հասկանում է ըստ+հակիլ։ ՆՀԲ իբր ի նեստութիւն հակ կամ ըստհակեալ. լծ. և լն. սդասիօ՛տիս, լտ. seditiosus։ Lag. Urgesch. 146 սանս. *sthā̄saka ձևից, 151 վստահ բառի հետ։ Müller, Kuhns u. Schl. Btrg. 5, 139 զնդ. staxra-։ Հիւբշ. 249 կասկածով կզում է հյ. վստան բառին և սրա իրանեան ձևերի հետ։ Մառ. ЗВО 11, 165 պհլ. vistaxv «վստահ» բառից՝ -ակ մասնիկով և նա-խավանկի անկումով։ Թիրեաքեան, Ա-սիահայ բռ. 374 Աժդահակ անունից։ Պատահաևան նմանութիւն ունի պրակ-ոիտ sthaga «խաբեբայ, ստախօս» BВ 10. 134։


Ստահակս գնալ

sv.

cf. Ստահակեմ.


Ստահակեմ, եցի

vn.

to grow insolent, to become a rascal, to disobey, to revolt, to plague, to behave badly.


Ստահակեցուցիչ, չի, չաց

adj.

rendering insubordinate.


Ստահակութիւն, ութեան

s.

waywardness, insolence, petulance, insubordination, mutiny;
ստահակութեամբ գնալ, to behave in a disorderly manner.


Ստահամբաւ

adj.

renowned falsely.


Definitions containing the research ահ : 1508 Results