encounter;
coincidence;
—ումն միմեանց, interview, meeting.
Յորժամ հանդիպումն լինի ազգի մարդկան առաջի քո։ Ճեպեալք ի հանդիպումն ամպովք երեւեցելոյն։ Բարձրանան յերկրէ լուսեղէն ամպօք ի հանդիպումն փեսային քրիստոսի. (Մեսր. երրէց։ Խոսր.։ ՃՃ.։)
agonotheta, gymnasiarch, agonistarch;
president or chief of a ceremony, assembly, combat, show;
*expositor, exhibiter.
Հանդիսադիրն ամենեցուն ղեւոնդիէ սուրբ վարդապետն. (Շար.։)
to enter the lists, to fight, to wrestle, to vie with;
to labour hard, to strive, to endeavour, to try, to attempt;
to signalize or distinguish oneself, to render oneself illustrious, to be celebrated, renowned, to be made public with praise;
to show one's courage or mettle, to figure, to shine;
to assemble at a public festival or ceremony, to celebrate;
քաջայաղթ —, to make stupendous conquests, to do or work wonders;
յաղթող —, to remain victorious;
յաղթող — իրիք, to be victorious over, to be conqueror.
Ուստի՞ արդեօք առեալ զնշան ճանապարհիդ՝ առ այսոսիկ հանդիսանայք սրբազան տեղիս. (ՃՃ.։)
spectator;
լինել, կալ, to be a —, present at, to assist;
—ք, the spectators, the audience;
the lookers on, the by-standers, the public.
Տեսօղք ո՛չ մարդիկ, այլ հրեշտակք, հանդիսատեսք՝ հրեշտակապետք։ Զմիտս գումարելոց հանդիսատեսացն (յն. ամբոխին) հաճել։ Կամիցիս հանդիսատեսս գործոցդ։ Զմարդիկ կամիցիս նստուցանել հանդիսատես. (Ոսկ. ՟բ. տիմ.։ եւ Ոսկ. մտթ.։ ՟Ա. 19։)
Յորում աստուած է հանդիսատես։ Յորդորէ թշնամին զհանդիսատեսն առ ի նորոգել զասպարէզն։ Տէր ինքնին կամի լինել հանդիսատես արդարոյն. (Իսիւք.։)
lists, arena;
court of justice;
gallery, saloon;
exhibition;
scene, spectacle.
Առաջին արդ հանդիսարան լինիցի մեզ հասարակաց ամենեցուն ... դատել զայնոսիկ՝ որք յայլոց հանդիսարանացն փախչին. (Պղատ. օրին. ՟Զ։)
Մարգարէից հանդիսարան, եւ գրաւական կենաց մարդկան՝ մարիամ աստուածամայր. (Շար.։)
to solemnize, celebrate with pomp or display;
to signalize;
to count, to enumerate;
թատերախաղ —, to play, to act, to perform;
անպարտելի —, to render invincible.
Որ զօր ի մարտ հանդիսացուցանէ։ Զբնական սորա արդարութիւնս հանդիսացոյց առաջի աստուծոյ. (Լմբ. սղ.։)
pompous, solemn;
public;
combatant, athlete, champion.
Զարդարումն քաղաքավարութեան, հանդիսաւոր գործք. (Արիստ. աշխ.։)
to draw or pull out, to take away, to abstract, to remove, to displace;
to dislodge;
to rise, to lift up, to carry up;
to divulge, to let out, to publish;
to offer, to present;
to subtract, to take away;
— զքառակուսի արմատ թուոյ, to extract the square root of a number;
— իրաւունս, to do justice to;
— առնուն չար, to defame, to decry, to slander, to belie;
— յաչաց, to cause to lose the favour or affection of;
— յաչաց ժողովըրդեան, to render unpopular;
ի վեր —, to inform of, to discover, to disclose, to reveal, to unveil, to unmask;
— ընդ աշխարհ, to publish, to divulge every where;
ի բանս —, to delude, to beguile, to seduce, to betray, to deceive;
յինքն —, to appropriate to oneself, to take possession of, to assume wrongfully;
— ինչ յոք, to ascribe, to attribute, to impute;
— յոք զպատճառս ամենայն չարեաց, to accuse of every evil;
— յոք զիմն, to apply to;
ի բաց —, to exclude;
to scatter;
to send back or away, to dismiss, to discharge;
— բռնի or բռնաբար, to extort, to wrest, to seize by force, to take by violence;
— յարմատոց, to root up, to extirpate;
*— զթեփ, to scale;
to pearl or decorticate seed;
— զվրէժ քինուն or — զփոխարէն չարեացն, to avenge oneself, to be revenged;
to turn the tables upon;
— օգուտ, to turn to account, to profit by, to derive benefit from, to avail oneself of, to improve;
— հետեւանս, to desume a consequence;
— զոք ի ձեռս ուրուք, to give, to deliver up;
— զօրս, to levy soldiers, troops;
— աւուրս, զգիշերն, to pass the days, the night;
— աւուրս բազումս, to remain a long time;
— ի ժառանգութէնէ, to dispossess;
— յայլ լեզու, to translate into;
— ողջակէզ, to sacrifice;
— լեզու, to put out one's tongue;
to loll out one's tongue;
վիճակ —, to draw, to cast lots;
— զկարասիս, to unfurnish, to strip;
— զկինն, to repudiate;
— կանանց զյօնսն, to paint one's eyebrows;
— զջուր, to draw water, to draw up, to fetch up;
— ի նաւէ, to disembark;
to land, to set on shore;
— ճանապարհի, դրան, to lead to, to run into, to abut or end in;
— առ ոք, to present, to introduce;
— զսուրն ի պատենից, to unsheathe;
— ընդ սուր, to put to the edge of the sword;
— զհոգին, to give up the ghost, to expire, to die;
— զօրհնութիւն, to bless, to praise;
հա՛ն զիս աստի, take me out of this.
Ի միջոցին զարդարն ասաց, եւ ապա անդրէն յիւր դէմս հան. (Կիւրղ. թագ.։)
Համարձակեցան զբանն հանել առ վարդապետն. իմա՛ հասուցանել, պատմել։
foresight, insight, sublime science;
wisdom;
sagacity.
Մարդք խնամատարք քաղաքական հանճարագիտութեանց. (Արծր. ՟Ա. 1։)
cf. Հանճարեղ.
Ողջամիտք, արդարք, հանճարականք, աստուածապաշտք։ Աւանդել հանճարականսն. (Փիլ. լին.։)
each, every, all, general, universal;
ընդ —, every where;
—ց ազանց, to all peoples.
Զհանուր մարդ բաժանմեմք յիւրաքանչիւր անհատս։ Մարդ եւ կենդանի՝ հանուրբ եւ մասնականաւ զանազանին ի միմեանց. (Սահմ.։)
generally, universally.
Հանրաբար նախախնամել նոցա զմարդիկ. (Շ. հրեշտ.։)
partner, associate;
correspondent.
Զաստուած արա՛ քեզ հաշուընկեր, եւ մի՛ զմարդ. (Լմբ. պտրգ.։)
reconciled;
propitious, favourable, friendly, kind, kindly, benevolent;
— առնել, to conciliate, to reconcile;
to render propitious, to propitiate;
— լինել, to be reconciled;
to be propitious, favourable.
(լծ. պ. ասուպէ ) εὑμενής benevolus, benignus ἴλεων propitius καταλλαγμένος reconciliatus եւ այլն. Խաղաղ. համբոյր. եւ հեշտ. հաճ եւ հաւան. հեզ. քաղցր. ամոք. ցածուն. մարդասէր. բարեսէր. հաշտեալ. եւ Քաւիչ. ներօղ.
conciliator, reconciler, peace-maker, pacifier;
conciliating, pacifying.
Հաշտարար ընծայ հօր ազգի մարդկան քրիստոս որդի աստուծոյ. (Շար.։)
conciliatory.
Հաշտեցուցիչք աստուծոյ ընդ մարդկան. (Խոսր.։)
Խնդրուածք հաշտեցուցիչք։ Բարձրելոյն հաշտեցուցիչ բանք։ Բարբառ հաշտեցուցիչ աստուծոյ ընդ մարդկան ազգի. (Սարգ. յկ. ՟Ժ՟Ա։)
cf. Հապ.
Ապա. եւ ապա. արդ. եւ արդ. այնուհետեւ. յետ այնորիկ. (ըստ յն. եւ) փէս, իմպի.
ՀԱ՛ՊԱ (որպէս պ. ապա, էպա ). Իբր Աղէ՛. օ՛ն. կամ ըստ յն. και νύν et nunc. եւ արրդ. արդ. (այլ հասարակօրէն ոչինչ դնի)
Եւ արդ հա՛պա յաւար մո՛վաբ։ Ասէ. հա՛պա եւ զդա եւս. (՟Դ. Թագ. ՟Գ. 23։ ՟Թ. 27։)
Հա՛պա ժի՛րք լերուք։ Հա՛պա ամենայն մարդ եւ այլն։ Հապա վաղվաղակի գինի եւ նաշիհ եւ այլն։ ( ՟Ա. Մակ. ՟Ե. 32։ եւ ՟Բ. 27։ եւ ՟Գ. Մակ. ՟Զ. 21։)
haste, speed, hurry, diligence, promptitude, precipitation, headlong haste;
—, —իւ, —ով, in haste, hastily;
expeditiously, diligently, promptly, swiftly, rapidly, quickly;
— տագնապու, with all possible speed, in a hurry, precipitately;
— տալ, to hasten, to make haste, to be quick;
— տալ, to expedite, to hasten, to urge on, to quicken, to hurry;
to despatch;
cf. Փութացուցանեմ.
Հապճեպ վառեալ ի զրահս, ի զէնս, եւ ի զարդս։ Անկանէին հապճեպիւ յամուրն գաւառին միափորոյ։ Հապճեպով փախստական երթայր անկանէր յաշխարհն սիւնեաց. (Յհ. կթ.։)
to bark, to bay, to growl;
to howl, to yelp;
to cry out, to clamour, to brawl, to snarl.
full grown, grown up.
Ոյր հասակն է լցեալ. հասեալն ի չափ կատարեալ մարդոյ.
of the same age, coetaneous.
Ի ներքս մուծանէ զխոստովանութիւնն, որ հասակակից է մարդկութեանս. այսինքն յաւուրցն ադամայ. (Սարգ. յկ. ՟Ժ՟Ա։)
Ամաչեա՛ ի ծերութենէ պահոց, հասակակից է մարդկութեանս. (Բրս. պհ.։)
adult, of age, pubescent, marriageable.
Զամենայն մարդ հասակաչափ կոտորեսցէ. (՟Բ. Մակ. ՟Ե. 24։)
grown up;
of lofty stature, tall.
Զկողմանց հարաւոյ մարդիկն արար սեւ, եւ թանձրամարմին, եւ հասակեղ, եւ գէճ. (Ոսկիփոր.։)
to arrive at, to attain, to reach;
to catch, to take, to surprise;
to get, to obtain, to gain;
to be destined, allotted or obliged to;
to ripen, to become ripe;
to understand;
— ի վերայ, to comprehend, to conceive, to understand, to apprehend, to catch at;
to penetrate, to break into;
յեղակարծում, յանակնկալս ի վերայ —, to surprise, to catch;
to overtake, to come on like a thunderclap;
— ի պաշտօն, to obtain, to get hold of a place or post;
ի պատիւ —, to rise to dignities, to be promoted to high rank;
— զքաղաքաւ, to assault the city;
— ի վերայ իրաց աշխարհին, to assume the direction of, to take in hand public affairs;
— ի ցամաք, to disembark, to land, to arrive;
— վիրաց, to draw to a head, to gather;
եթէ զնա ոչ —նէ ինձ տեսանել, if I should not happen to see him;
թէեւ մեռանել ինձ —նիցէ ընդ քեզ, even were I to die with thee;
—նէ քեզ դարձեալ մարգարէանալ, you must prophesy anew;
գուցէ —նիցէ քեզ անձրեւ, lest the rain should surprise you;
ծերացեալ հասեալ յարս, old, among the elders;
հասեալ ժամ, present.
Հասանել խնդրոյն, քաւութեան, թողութեան, փառաց, բարւոյ, արդարութեան, կամ տանջանաց, ապականութեան. (եւ այլն։ Արծր.։ Նար.։ Սարգ.։ Շ. թղթ.։ Իգն.։ Անյաղթ բարձր. եւ այլն։)
Ճշմարտութեամբ հասեալ եմ, զի եւ այլն։ Ի վերայ հասեալք, թէ եւ այլն։ Ի վերայ հասի, թէ եւ այլն։ Հասանել՝ թէ զի՛նչ է լայնութիւն։ Բանից սրտից նոցա ոչ հասանէք։ Ի վերայ հասանէր խորհրդոց։ Հասէր ի վերայ խնամոյ մարդասիրութեան նորա։ Եհաս թագաւորն յիրացն հաստատութեան վերայ։ Ոչ քննեցէք, եւ ոչ յիրաւանց վերայ հասէք.եւ այլն։
common, ordinary, usual, trivial, vulgar, low;
common, public;
equal, alike;
half, semi, demi;
in common, together, equally, generally;
appellative;
— անուն, common gender;
— բայ, deponent verb;
—, —օր, noon, noon-tide, midday;
ի — աւուրն, զ— աւուրբ, at noon;
ց— օր, till noon;
— գիշեր, midnight;
— տարի, one year with another;
— տեղիք, the common places, general topics;
—աց կեանք, common life;
թշնամի —աց, the common enemy;
միտք, կարծիք, —աց, common sense;
—աց հաւանութեամբ, with one accord;
օգուտ —աց, the public interests;
իրք —աց, public affairs;
ծախիւք —աց, at the public expense;
—աց վարել կեանս, to live in common;
—աց ունէին զինչս, they had every thing in common.
ՀԱՍԱՐԱԿ, ըստ քերականաց. զի ասի Սեռ հասարակ, երբ նովին կոչմամբ անխտիր նշանակի արու կամ էգ. զոր օրինակ՝ աղաւնի, առիւծ, եւ այլն։ Հասարակ անուն՝ որ բազում իրաց պատշաճի, կամ տեսակի եւ սեռի. զոր օրինակ, մարդ, քար, կենդանի եւ այլն։ Եւ հասարակ բայ, որ անխտիր զներգործութիւն եւ զկիրս նշանակէ. զոր օրինակ՝ շահիմ, խօսիմ, ծնանիմ եւ այլն։ Տե՛ս Քեր. քերթ. եւ այլն։ Եւ ըստ հռետորաց՝ Հասարակ տեղի. (Պիտ. ՟Դ։)
common, public;
cf. Հասարակ.
Բասիլիոս հասարակաց հայրն մեր եւ վարդապետ. (Նիւս. կազմ.։)
Մչ ասաց մարդ զհասարակացն անուն, այլ՝ այր. (Սարգ. յկ.։)
Զի ո՛չ հասարակաց եղեւ այս՝ արդարոց եւ ամպարշտաց. (անդ։)
cf. Հասարակօրէն.
Այս դատաստանք հասարակաբար են ամենայն մարդոյ։ Հասարակաբար առ ամենայն աղքատս։ Հասարակաբար զխրատն ի կիր արկանէ. (Սարգ.։)
common, general.
Ոչ բնաւ նեղութիւն ած ի վերայ, եւ ոչ ամենեւին անդորրութիւն. այլ հասարակախառն երկոքումբք կողմամբք յօրինէր զառաքինութիւնս արդարոցն. (Ոսկ. մտթ. ըստ Ճ։)
common, public, general;
ordinary;
communist.
Յաղթես գթութեամբ խնամոց քաղցրութեան քո ո՛չ հասարակականաց միայն մարդկութեանս, այլեւ հրեշտակացն։ Չեմ արժանի ի քէն եւ ոչ հասարակական կերակրոյն վարձու. (Նար. ՟Լ՟Դ. ՟Ձ՟Ե։)
Զոր ոչ մարդ հասարակական գիտէ, այլ՝ բան մարմին եղեալ. (Սարկ. հանգ.։)
cf. Համապատիւ.
Մարդոյ դէմք հասարակապատիւ է ընդ բնութեանն։ Հասարակապատիւ ոք դիմեսցի. (Բրս. հց.։)
Ի մէջ հասարակապատիւ մարդկան։ Ի հասարակապատիւ գործոյն. (Լմբ. առակ. եւ Լմբ. սղ.։)
equality, parity;
— աւուր, equinox.
Վարդապետք եբրայեցւոց՝ հասարակաւորութիւն տուընջեան եւ գիշերոյ դնեն զօրն զայն (չորրորդ), ասելով՝ եթէ յերկնաք միջակին իսկ էր ստեղծումն լուսաւորաց. (Շիր. զատիկ.։)
participating equally, partaking, sharing;
equal;
companion, fellow, partner;
—ս առնել, to equalize, to equal, to compare;
to appraise, to estimate;
—ս մեզ արարեր զդոսա, yon have made them equal unto us.
Որպէս արդարեւ հասարակորդ գոլով յաւիտենից սրբոցն. (Դիոն. եկեղ.։)
community;
the public;
moiety.
Է ասէ գտանել ի մէջ մարդկան եւ անասնոց զայսպիսի հասարակութիւնս, զի հատահմանն ի ներքոյ են. (Լմբ. ժղ.։)
commonly, ordinarily, generally.
Երբեմն հասարակօրէն վարդապետէր, եւ երբեմն առանձինն ընդ իւրաքանչիւրսն խօսէր. (Սկեւռ. ի լմբ.։)
happening: lively, clever, intelligent;
— լինել, to arrive, to reach, to attain;
to seize, to take, to catch, to entrap;
to comprehend, to conceive, to penetrate, to discover, to recognize.
Խօսօղք բազումք յաստուածայնոցն, այլ զօրութեան մտացն ոչ հասուք։ Զայլ ոմն ասելով յոյժ հասու՝ վարդապետ իւր եղեալ. (Խոր.։ ՟Բ. 89։ ՟Գ. 33։ եւ Փարպ.։)
Մարդկօրէն ձեւացուցանէ զբանն, որով հասու կարասցուք լինել. (Խոսր.։)
Անժամանակ ի հօրէ ծնունդն՝ ոչ քննելի մտաց մարդկայնոց, եւ ոչ հասու եղեալ անմարմին եւ երկնաւոր զօրութեանց. (Եղիշ. մկրտ.։)
ripe-minded, clever, intelligent.
Ոչ զրոյց երեկ յայն աշխարհէն, եւ ոչ հասուկ մարդ յայն գաւառէն. (Մաշկ.։)
Հասուկ մարդ լինի այգւոյն տէրն. (Վստկ.։)
the arriving, arrival;
cf. Հասողութիւն.
Զի մի՛ մարդասիրութեան հասումնն՝ որ առ կարօտեալսն էր՝ խափանեսցի. (ՃՃ.։)
to cause to arrive, reach or attain;
to bring, to refer;
to cook, to dress, to get ready, to prepare;
to ripen, to mature;
հասոյց ինձ անբաւ աշխատութիան այս բառգիրք, this dictionary has cost much labour.
Աշխատութիւն հասուցանել մարդկան։ Զօրս ի ձեռն հասուցանել։ Ի նեղ մեծ զամուրն հասուցանէր։ Ցաւս յայլոց մարմինս տանջանօք հասուցանէր։ Սաստիկ հարուածս ի վերայ թշնամեացն հասուցանէր։ Ի տեառնէ զարժանի տանջանս ի վերայ չարագործին հասուցելոյ (այսինքն հասուցանելով տեառն, կամ հասուցանելով ըստ յն, ի կողմանէ տեառն։) Անմարդի զերուսաղէմ հրէից հասուցանել (յն. առնել, կամ կացուցանել). եւ այլն։
Ջերմութեամբն իւրով հասուցանէ զկերակուր, մարդկան եւ անասնոց. (Եղիշ. ՟Ը։)
pachydermous.
Իբրեւ զզէն եւ զարդ ունի մարմնոյն զմորթն հաստակաշի. (Վեցօր. ՟Թ։)
having a solid ceiling.
Խորանարդ հաստաձեղուն հաստատութիւն. (Անան. եկեղ։)
strong roofed.
Արարեալ զերկինս խորանարդ հաստայարկ. (Ագաթ.։)
to affirm, to sustain;
to prop, to confirm, to consolidate;
to fortify, to comfort, to invigorate, to strengthen, to encourage;
to restore, to mend, to revive, to refresh;
to assure, to guarantee, to attest, to certify, to witness, to approve, to corroborate;
to legalize, to ratify;
to institute, to found, to erect, to create, to make;
— անդրէն, to reestablish;
— զերեսս, զձեռն, զմիտս, to set out, to start, to proceed, to move on;
to deliberate, to resolve, to purpose;
to conduct or comport oneself, to act;
to threaten;
— զառաղջութիւն, to recover, improve or restore health;
—եալ էր ի խորհրդեան, he was resolute and decided in action.
Որոյ ձեռք հաստատեցին զամենայն զօրս երկնից։ Ո՞չ մի աստուած հաստատեաց զձեզ։ Աստուած հաստատեաց զմարդն յանեղծութեան։ Հաստատեաց զաշխարհ յանկերպարան նիւթոյ։ Բանիւ տեառն երկինք հաստատեցան.եւ այլն։
Որ ի պատկեր արարդին քո հաստատեցար. (Վեցօր. ՟Ը։)
firm, solid, stable, fixed;
certain, sure, positive;
immovable, constant;
permanent, persevering;
determined;
solid;
cf. Հաստատ;
— կերակուր, solid food.
Որ ոչ աստուծոյ միայն չվայելէր, այլեւ ոչ մարդոյ հաստատնոյ. (Սեբեր. ՟Թ։)
Օրէն է հաստատուն վարդապետի։ Որդիք հաստատուն հարց. (Ոսկ. յհ. ՟Ա. եւ 1. 20։)
to create, to produce, to make;
to strengthen, to confirm, to consolidate;
— զոք ի բարիս, to confirm in the right way.
(Կուռք) հաստեալք են ի մարդկանէ. (Ագաթ.։)
creature, created being;
construction, structure.
Զհաստուած ոսկերացն մարդկան. (ՃՃ.։)
creation;
production;
strengthening, consolidation, confirmation, reestablishment, restoration.
Իմանալւոյ հաստման մարդոյ բնութիւն։ Կերպարան ծառայի իմանալի իմն հաստումն իմացեալ։ Որպէս կենդանեաց ստեղծմունք եւ հաստմունք ճանաչին. (Աթ.։)
Ոչ մարդկութեանս օրինօք եկն ի հաստումն. (Պրպմ.։)
Բուսոց լինելութիւն ի կերակուր եւ ի հաստումն մարդկան։ Ի հաստումն գնացից. (Նիւս. կազմ. ՟Ա. եւ ՟Ի՟Է։)
section, paragraph;
caesura;
cut, cut out;
—ք կոնի, conics, conic sections.
Ուղիղ կարգեալ երկրի հատած առ ի բնակութիւն մարդկան։ Երկրի հատածք՝ անբաւ ցամաք. եւ կղզիք, եւ քէռոնէսոս. (Փիլ. նխ. եւ Փիլ. լին.։)
to cut, to cut off, to break;
to carve, to cut;
to divide, to separate;
to retrench, to diminish, to curtail;
to castrate;
to resolve, to decide, to determine;
to cross, to traverse, to pass;
to stop, to interrupt;
— գծից զմիմեանս, to cross one another;
— զծով, to plough, cross or traverse the sea;
— զծով եւ զցամաք, to run over, to over-run or scour both sea and land;
— ճանապարհ, to open, to pave away or road;
to progress towards, to bend one's steps to, to traverse, to travel;
— անցանել, to cross, to traverse, to pass, to travel over or through, to go over;
— ի ստենէ, to wean;
— զծառս, to fell, to cut down;
to clear;
դատ —, to sentence, to judge, to decide;
ական —, to mine, to dig, to hollow;
— զգլուխ, to cut off the head, to behead, to decapitate;
— զանդամս, to cut off limbs, to amputate;
— յարքունիս, to confiscate, to forfeit;
— ի կենաց, to slay, to deprive of life, to kill;
— զանձն ի փափկութիւն, to give oneself up to effeminacy;
ի վատութիւն —, to make a coward of;
— զծարաւ, to quench, to slake the thirst;
— զանձն յիմեքէ, to abstain, to keep from, to refrain, to forbear, to deprive or debar oneself of, to do without, to dispense with;
ակօս —, to plough, to furrow;
— գունդ մի, to detach, to form a detachment;
— լուսոյ զգիշեր, to drive away darkness;
— զբոց հրոյ, to spark, to sparkle, to emit sparks;
— զբանակն, to fray a way, to pass through, to cross;
— զգրիչ, to make a penpop;
գետն զդաշտն —նէ, the river traverses the plain.
Զդատավճիռն չարեացն՝ զոր հատ վաղվաղակի։ Հատին արդարութեամբ, եւ ասեն։ Հատանեն ինքեանք ի վերայ անձանց իւրեանց, եւ ասեն։ Եփր. (յես. եւ Եփր. համաբ.։)
Չկարիցես պահել, գոնեա ի փափկութիւնս մի՛ հատանիցես զանձն։ Դու ի ծաղր եւ ի խաղ հատեալ ես։ Հատանիլ ի չարութիւնս, կամ ի յոռութիւնս, կամ յանառակութիւնս, կամ ի պղերգութիւն, կամ ի զարդարանս. (Ոսկ. ստէպ։)
cut, shape, fashion;
section, division;
part, portion;
bit, piece, fragment;
retrenchment, separation;
emigration, transmigration, colony;
article, head, point;
segment;
—ք կոնի, conics;
առաջանիւթ — օրագիր, leading article;
— գնալ ուրեք, to emigrate;
գրել —, to write an article;
— տալ բանին, to interrupt, to break in upon.
ՀԱՏՈՒԱԾ. գ. ἁποικεία colonia. Զատումն յազգէ եւ յաշխարհէ. փախուստ. գաղթ, եւ գաղթական. տարաբնակ. եւ տարաբնակութիւն. գլուխ քաշել՝ զատուիլ երթալը, եւ գացօղ մարդը կամ մարդիկը.
Վասն հատուածին վնդայ՝ անուանեաց վանանդ։ Ի սիսականէն արդարեւ հատուած։ հատուած գնացեալ վարդգէս։ Հատուածի պատճառաւ փախստական լինի յարտաշրէ։ Դէմ եդեալ գնացին առ շապուհ հատուած. (Խոր.։)
cf. Հատուկտիր.
ՀԱՏՈՒԿՃԻՐ ՀԱՏՈՒԿՏԻՐ. Հատմամբ միանգամայն կտրօղ. եւ Հատեալ. կտրեալ. կրճատեալ հատմամբ. հատակոտոր. եւ Բնաջինջ. քէսիպ աթան. եւ կտորբրդուճ, ջարդուբուրդ ընօղ, էնելով
եւ կտորբրդուճ, ջարդուբուրդ ընօղ, ընելով.