Definitions containing the research դիոն : 1245 Results

Աննիազ

adj.

not indigent;
opulent


Աննիւթական, ի, աց

cf. Աննիւթ.


Աննիւթութիւն, ութեան

s.

immateriality.

NBHL (1)

Ոչ որպէս պատահումն ենթակայի վասն աննիւթութեան. (Մաքս. ի դիոն.։)


Աննման, ից

adj.

unlike, dissimilar, different;
not uniform;
incomparable.


Աննուազ

adj.

inexhaustible.


Անշարժ, ից

adj.

immovable, fixed, stable, firm;
not commutable;
real, not personal.


Անշարժաբար

adv.

immovably, firmly.


Անշեղ

adj.

not oblique, straight, direct.

NBHL (1)

Ի վայր իջուցանեն յանշեղ սերտութենէն ի սնոտի հնազանդութիւն. (Մաքս. դիոն.։)


Անշփոթութիւն, ութեան

s.

imperturbability, calm.


Անողորմաբար

adv.

cruelly, barbarously, atrociously;
— չարչարել, to tyrannize.


Անոճ

adj.

without style, orderless, confused;
— իմն, pellmell, promiscuously.

NBHL (1)

Այս դիոնեսիոս թրակացի գտեալ զգիրս զայս, անոճ եւ անյարմար կարգեալ. (Մագ. քեր.։)


Անուանակոչութիւն, ութեան

s.

denomination;
nomenclature.


Անուանափոխութիւն, ութեան

s.

metonymy, change of name.

NBHL (1)

Նշանակէ աստուածաբանութիւն, այսինքն ի զգացեալս յաստուածայինսն անուանափոխութիւն. (Ցանկ դիոն.։)


Անունակ

adj.

that does not contain, that has not;
poor, needy.


Անուշահոտ

adj.

sweet, odoriferous, delicate;
— առնել, to perfume, to scent.


Անուշահոտութիւն, ութեան

s.

sweetness of smell, perfume.


Անչափակցութիւն, ութեան

s.

want of symetry, disproportion.

NBHL (1)

Որպէս գեղեցկութիւն՝ չափակցութիւն է մասանց եւ անդամոց եւ գունոց, այսպէս եւ տգեղութիւն է նոցունց. (Մաքս. ի դիոն.։)


Անպատեհութիւն, ութեան

s.

absurdity, unsuitableness, incongruity, impropriety.


Անպատիւ, տուաց, ից, ոց

adj. adv.

dishonoured, dishonourable, abject, base, vile;
dishonourably, vilely;
— դրամ, false money.


Անպատճառ

adj. adv.

without cause, — principle, causeless;
without reason or motive;
absolutely, peremptorily.


Անպարունակ

cf. Անպարոյր.


Անպարունակելի

cf. Անպարունակ.


Անպղտոր

adj.

untroubled, unclouded, clear, pure.


Անսկզբնութիւն, ութեան

s.

uncreatedness, eternal existence.


Անիրաւեմ, եցի

va.

to offend, to sin against, to wrong, to injure, to abuse, to hurt.


Անլոյծ, լուծի, ից

adj.

indissoluble;
insoluble.


Անլոյս, լուսի, ից

adj.

dark, obscure.


Անլու, ի, աց

adj.

disobedient.


Անլռաբար

adj. adv.

that never ceases to speak;
incessant;
incessantly.


Անլռելի, լւոյ, լեաց

cf. Անլռաբար.


Անխառն

adj.

unmixed, simple, pure.


Անխոտոր

adj.

that does not wander;
straight.


Անխորհուրդ

adj. adv.

inconsiderate, rash, imprudent;
cf. Անխորհրդաբար.


Անխռովութիւն, ութեան

s.

calmness, tranquillity.

NBHL (1)

Հրեշտակական անխռովութիւն. (Մաքս. ի դիոն.։)


Անխտրաբար

adv.

cf. Անխտիր.


Անխտրութիւն, ութեան

s.

indifference;
indiscretion.


Անծառայ

adj.

free;
without servants.


Անծերանալի

cf. Անծեր.


Անծին, ծնի

adj.

unbegotten, unborn;
barren, steril.


Անկասկած, ից

adj. adv.

sure, certain, indubitable;
cf. Անկասկածելի.


Անկատար, աց

adj. adv. s. gr.

imperfect, incomplete, defective, faulty;
imperfectly, incompletely, faultily;
imperfect tense.


Անկատարելութիւն, ութեան

s.

imperfection, incomplete state;
defectiveness, want, faultiness.


Անկատարութիւն, ութեան

s.

cf. Անկատարելութիւն.


Անկարելի, լւոյ, լեաց

cf. Անհնարին.


Անկարօտ

adj.

not indigent, not in want.


Անկերպ

adj.

shapeless;
unformed, imperfect;
ugly.


Անկոխ

adj.

untrodden, desert.


Անկոչ

adj.

uncalled, not named;
uninvited;
— բազմական, parasite, smell-feast, trencher-friend.


Անհաղորդ, ից

adj.

that does not participate;
incommunicable;
that does not receive the communion.


Անհամեմատ

adj.

disproportionate;
incomparable, unparalleled, matchless.