paternity.
to request, to ask;
to entreat, to beg earnestly, to beseech, to implore, to solicit, to pray;
to seek, to search;
— օգնութիւն, to implore aid or succour;
շնորհ —, to entreat a favour.
Հայցեա՛ յորդւոյ (լաւ եւս, հայցեա՛յ որդւոյ) քո միածնի. (Շար.։)
ՀԱՅՑԵԼ ἑξαιτέω exposco. Խնդրել տիրաբար. պահանջել. կամիլ՝ զի լիցի. ուզել.
Զիրն՝ որ ի միջի է, ոչ քննէ, այլ զայն՝ որ ի ծածուկ է. եւ բազում հայցելով՝ գտանի. (Ոսկ. յհ. ՟Ա. 14։)
flowing continually.
Որպէս աղբիւրն միշտ բղխէ, նոյնպէս եւ արդար ի հաւատս եւ ի գործս հանապազաբուղխ է. (Լմբ. առակ.։)
continually proceeding, arising.
Որ միշտ ծնեալ լինի, անդադար գոյաւորեալ.
Ի միտսն անթիւ են խորհուրդք եւ հանապազածինք. (Լմբ. պտրգ.։)
running or flowing continually.
Որ միշտ հոսի. մշտահոս.
always endeavouring, always careful, industrious, active, assiduous.
Որ միշտ ջանայ, հնարի.
always lying, mendacious.
ἁειψεύστης semper mendax, infidus. Որ միշտ կամ ստէպ ստէ. խաբեբայ. ստախօս.
always extended.
always visible.
Հանապազ տեսանելի, տեսեալ. միշտ ակներեւ.
always shut.
Միշտ փակեալ. միշտ գոց կամ գոցած.
continually changing, inconstant.
որ միշտն փոփոխի. միշտ փոփոխական, յողդողդ.
quotidian, daily;
continual;
assiduous, frequent;
cf. Հանապազ;
— պատարագ, perpetual sacrifice.
Էր նա հանապազորդ ի գիրսն պղատոնի. այսինքն միշտ դեգերէր, կամ հանապազորդէր. (Եւս. պտմ. ՟Զ. 18։)
Հանապազորդ պատերազմաց, կամ խորհրդոց։ Հանապազորդ թշնամի։ Պահս հանապազորդս։ Զհանապազորդն հաց. (Խոր.։ Յճխ. Մծբ.։ Աթ.։)
cf. Հանապազորդ.
Այժմ զառ ձեռն ժամանակն ասէ, եւ միշտ՝ զհանապազորդեանն. (Խոսր.։)
cf. Հանապազորդ.
Այժմ զառ ձեռն ժամանակն ասէ, եւ միշտ՝ զհանապազորդեանն. (Խոսր.։)
to continue, to persevere, to last, to endure;
to frequent;
ոչ —, to discontinue, to interrupt, to cease;
— յաղօթս, to continue instant in prayer.
Նոյն խորհուրդ զենման միշտ հանապազորդիլ մինչ ի միւսանգամ նորայն յայտնութիւն. (Անյաղթ բարձր.։)
rated, contributed, clubbed together.
Որ ինչ հանգանակաւ լինի ի միաբանելոց.
to rate, to club, to contribute, to club together, to subscribe;
to contribute, to have a share in, to be accessory to.
եւ չ. իսկ կր. իբր ձ. ի συμβάλλω sortem vel portionem do, convenio. սկ Հանգանակող συμβολοσκόπων comessationibus vacans. Մասն դնել ի հանգանակս, իրօք կամ նմանութեամբ. մասնաւորել. եւ Ընկերանալ. դաշնաւորիլ, միաբանել, զուգել, լծել, իլ. ժողովել, իլ. եւ Զուգակշռել, համեմատել, իլ.
Իմաստուն երկրագործք ի միասին հանգանակեալ զեզն արօրաձիգ. (Վրք. ածաբ.։)
Առցեն իւրաքանչիւր ոչխար ըստ տունս. ապա թէ ոչ՝ ըստ տանց տոհմից յաղագս աղքատութեանն հանկանակեալ. (Շիր. զատիկ.։)
reckoning;
subscription.
similar, like, equal, same, conformable.
Ուրոյն յատուկ մանաւանդ քանոյն՝ զհանգէտն եւ զանհանգէտն ասիլ. որզան, մարմին ե՛ւ հանգէտ, եւ անհանգէտ ասի. (Արիստ. քանակ.։)
Պարտ եւ արժան է միշտ հանգէտքն զհանգիտիցն ստորոգիլ. (Պորփ.։)
repose;
refreshment, relaxation, recreation;
ease, tranquillity;
convenience, wellbeing, leisure;
pause, rest, intermission, truce, cessation;
station, abode;
tomb;
repose, sleep, death;
quiet, tranquil, peaceful;
—գստեամբ, conveniently, comfortably;
at one's ease or leisure, leisurely;
—գստեան ժամ, compline;
—գստեան շարական եւ աւետարան, hymns and gospel in burial service;
—գստեան պաշտօն, requiem;
— առնուլ, to take rest, to be at rest, to repose;
— տալ, to rest, to repose;
թողուլ ի —գստեան, to leave or let alone;
— առնել բանի, to end a discourse.
Ի ժամանակէ յոր հանգեաւ յակոբ, ՟Մ՟Լ՟Դ ամք են մինչեւ ցհանգիստն մովսեսի. (Մծբ. ՟Ը։)
Աստ եւ ի սմին ժամու արասցուք հանգիստ բանիս. (Վեցօր.։)
Ի ծագաց երկնից են ելք նորա, եւ հանգիստ նորա մինչեւ ի ծագս նորուն. (Սղ. ՟Խ՟Ը. 7։)
Ըստ նմին եւ ի ժամասացութեան աղօթս՝ որ իցեն երկմասնեայ, սկիզբն երկրորդ մասին հանգիստ կոչի, զի քահանայն ընդհատէ զբանն, եւ յարէ եպիսկոպոսն, կամ աւագերէցն՝ Խաղաղութիւն ամենեցունն.
knot;
tie, bond;
station, post, stage, resting-place;
cf. Կայարան;
գորդեան —, the Gordian knot;
knot, joint;
knotty point, rub, difficulty, intricacy, tangle;
note;
վերելից or վերամբարձ, վայրաբեր, ascending, descending node;
գիծ —գուցից, nodal line;
— առնուլ, to make or tie a knot, to knot;
արձակել զ—ն, to untie, to loosen or undo a knot;
լուծանել զ—սն, to untie or cut the knot of a difficulty or question, to delucidate;
— ի —գուցէ փախչել, to flee by post, or by relays of horses.
ՀԱՆԳՈՅՑ Ի ՀԱՆԳՈՒՑԷ. Աղխաղխեալ գոլո ընդ միմեանս. հետզհետէ. ըստ. յն. յաջորդաբար. ἑκ διαδοχής successive, mutuo.
cf. Հանգունակատիպ.
Հանգունակացեալ ըստ մասին յատուկ անուանակիր յորջորջմամբ վիմին. (Անան. եկեղ։)
cf. Հանգունակատիպ.
Հանգունակացեալ ըստ մասին յատուկ անուանակիր յորջորջմամբ վիմին. (Անան. եկեղ։)
to repose, to give repose, to leave to rest;
to recruit, to relax, to refresh, to ease, to recreate;
to lay, to set, to put, to place;
to finish, to end;
to bury, to inter;
to translate, to remove to heaven;
to make happy, to beatify, to glorify;
— յերկոց տունջեան, to rest from daily labour, to repose.
Հանգուցանել ի միջօրէի (զհօտն), կամ զժողովուրդն ի վերայ ջուրց վտակաց. զձեռն ի վերայ լանջաց, զերկիր (ի վարելոյ), զսաւուղ (յայսոյ)։ Սա հանգուսցէ զմեզ ի գործոց մերոց։ Հանգուսցէ զքեզ տէր ի ցաւոց, կամ յամենայն թշնամեաց քոց։ Խրատեա՛ զորդի քո, եւ հանգուսցէ զքեզ։ Հանգուսցեն զանձինս իւրեանց. եւ այլն։
Հանգուցանէր զմարմինն. (Ոսկ. յհ. ՟Ա. 30։)
Հանգուսցես զմիտս լլկողաց եւ տրտմեցուցչաց քոց. (Վրք. հց. ՟Բ։)
Սկիզբն ժամանակագրութեանն ի նինայ արարաք, եւ ի միւս նինոս հանգուսցուք։ Հանգուցաք յամողիոս. (Եւս. քր.։)
ՀԱՆԳՈՒՑԱՆԵԼ (զմարմին վախճանելոց). Թաղել ի տապանի.
Զմարմին սրբոյն բարձեալ հանգուցանեն ի թիլս յիւրում աւանին։ Տարեալ հանգուցին յիւրեանց գեօղն յաշտիշատ. (Խոր.։ Յհ. կթ. եւ այլն։)
to repose, to take repose, to be at ease;
to rest, to cease from work, to relax, to refresh oneself;
to end, to stop, to stand still, to halt, to be settled;
to lodge, to sojourn;
to cease, to end;
to die, to depart this life;
to be buried;
to rest in heaven;
— ի վաստակոց, to take rest from work, to pause from labour;
— ի խաղաղութեան, to rest in peace;
հանգիր ի սրտամտութէնէ, let your anger cease;
եմուտ անդ —, he went in to ease himself.
too fond of one's ease.
Եթէ հանգստասէր իցես, մի՛ կարծիցես՝ թէ այլ հանգիստ մեծ եւ կարեւոր կայցէ քան զհանգիստ պատգամացն աստուծոյ. (Վեցօր. ՟Ը։)
place of rest;
temporary altar;
tomb, sepulchre.
Եդաւ մարմինն ի հանգստարանի անդ, զոր իւրովի իսկ յօրինեալ էր. (Յհ. կթ.։)
tucked or turned up.
Ըստ նոցունց պատմուճանաց ի միասին ձեռամբ ընդ գօտեաւն հանգրիճաձեւ ամփոփմանն. (Փիլ. տեսական.։)
to tuck, turn or truss up;
to take in, to tighten;
— զհանդերձս, to tuck up one's clothes or gown;
— զբազուկս, to turn up the sleeves;
— զմիտս, to retire within oneself, to collect one's thoughts.
peaceable, quiet, calm, tranquil, mild;
moderate, staid, sedate, grave, sober;
—, —ս, gently, softly, mildly, tranquilly, slowly;
— լինել, կալ, to remain quiet or tranquil;
— լինել, to have patience, to be patient.
Խրոխտք, միանգամայն եւ հանդարտք. (Նար. առաք.։)
Տո՛ւր ինձ առ այս պատասխանի. ապա թէ ոչ՝ հանդա՛րտ լեր, եւ մի՛ զամենայն միանգամայն խնդրեր ուսանել. (Ոսկ. մ. ՟Ա. 2։)
Օդս՝ կերակուր է եւ սա՝ հանդարտ եւ անհատ. յն. մի բառ, անդադար կամ անընդհատ։
cf. Հանդարտիմ.
Ի նուազել կերակրոց՝ եւ մարմինն հանդարտանայ, եւ սրբի. (Յճխ. ՟Թ։)
tranquil, imperturbable, peaceful, calm.
πραΰθυμος lenis animo. Որ հանդարտն է սրտիւ. անդորրամիտ. հլու. հեզ. անխռով ոգւով.
cf. Հանդարտեմ.
slowly, softly, gently, quietly, smoothly.
Ընդ նմին երթան հանդարտիկ. (Վեցօր. ՟Ը։)
Մեն պէ ասելով՝ հանդարտիկ ի միմեանս իջանեն շրթունքն. (Հին քեր.։)
tranquillity, stillness, repose, quiet, peace, silence;
phlegm, calmness, coolness, composure;
— կրից, moderation;
— ծովու, calm at sea, calm, smooth sea, dead calm;
— հոգւոյ, մտաց, peace of soul or mind.
Թողուլ զհանդարտութիւն միայնութեան.
Բնութեանն ամենայն համբակաց ջերմագոյն գոլով՝ հանդարտութիւն բերել ոչ կարէ, բարբառի միշտ, եւ վազէ անկարգաբար. (Պղատ. օրին. ՟Բ։)
Ի մէջ անցաւոր իրացս զբօսանաց՝ ի բազում հանդարտութեան վայելել միշտ (ըստ հանդարտութեան ծովու). (Ոսկ. մ. ՟Ա. 24։)
to dress, to get ready, to prepare;
to make or get up;
to put in order, to arrange, to dispose, to fit up, to settle;
to provide, to furnish, to garnish, to set off, to deck, to adorn, to embellish, to clothe;
to equip, to arm, to fit out;
to construct.
cheap little dress;
bad, ugly coat.
to prepare oneself, to get ready, to be in readiness, to set about, to fall to, to be about to, on the point of, going to;
to dress, to put on one's clothes, to clothe oneself;
— ի չու, to get ready or prepare for a journey;
—ձեալ էր դարձ առնել ի տուն, he was ready to return, or was on the point of returning home.
ἁποσκευάζομαι vasa colligo παρασκευάζομαι paratus sum περιζώννυμι praecingor եւ այլն. Կ ազմ եւ պատրաստ լինել. վառիլ կազմիլ. գօտեւորիլ. կահաւորիլ. պատրաստութիւն տեսնալ, փարթաքը ժողվել.
Հանդերձեցաւ ի զարդ պատերազմի. (՟Ա. Մակ. ՟Գ. 3։)
Որոյ իւրն է հանդերձեալքն։ Հայր հանդերձելոյ աշխարհին։ Գիտէր զնոցա եւ զհանդերձեալսն։ Մի՛ յայսմ աշխարհի, եւ մի ի հանդերձելումն։ Եթէ որ կանս, եթէ հանդերձեալքն։ Հանդերձեալ փառացն յայտնելոց հաղորդ.եւ այլն։
getting ready, preparing.
Որ հանդերձէ. կազմիչ. արարօղ, եւ յարմարօղ.
feast, public rejoicing;
procession, solemnity, religious ceremony;
pomp, show, display, gala, exhibition, parade, state;
scene, spectacle, show;
arena;
proof, argument, demonstration;
declaration, witness, testimony, evidence;
trial, experience, essay;
exercise, practice;
audit, examination, inspection, investigation;
deed, fact, act;
effects;
fight, assault, combat;
care, diligence;
bravery, great deeds;
account;
review (journal);
—դիսիւ, pompously, solemnly;
համաշխարհական —, exhibition;
— թաղման, burial, funeral obsequies;
— զօրաց, review, muster;
— յաղթանակի, triumphal rejoicings;
— թատրոնական, theatre, spectacle, play;
— առաքինութեան, brilliant action;
— լաւութեանց, shining qualities;
ի — մարտից, among combats;
— առնել, to pass in review, to make a diligent investigation, to examine;
to make a show or display of, to show off, to display, to expose to view, to put or set forth;
to turn to account, to improve;
to exercise, to practise;
— առնել զօրաց, ի —դիսի անցուցանել զզօրս, to review, to muster, to pass in review;
— համարոյ առնել, to examine, to register, to make a numbering or enumeration of;
— առնել քաջութեան, to prove, to signalize one's valour, to signalize oneself by prowess, gallantry, bravery;
— առնել զօրութեան, to use or exert one's power;
— առնել պերճութեան, գիտութեան, to make a show of one's science;
— առնել ի մաստութեան իւրոյ, to display one's wisdom;
— առնել հանճարոյ, to heighten, to set off, to enhance, to give zest to one's parts or talent, to show one's wit, to play the sprightly, ingenious or witty;
ի — ածել, to exhibit, to expose to view, to display, to show off;
to represent, to play, to act;
ի — անցանել, to compete, to rival, to vie with;
to appear;
ի — մտանել, to enter the lists;
to be ranked among;
ի — մատուցանել, to put to the trial, to the test, to prove;
զ— առնուլ, to examine, to prove, to know by experience.
Հանդէս արդարութեան, կամ հաւատոյ, սիրոյ։ Բարւոք մտացն հանդէս առ աստուած։ Առաջի նորա արասցուք հանդէս սրտից մերոց։ Ի փորձութեան ի հանդիսի գտաւ հաւատարիմ։ Փոխատուի եւ փոխառուի ի մի վայր հասելոց հանդէս առնէ տէր.եւ այլն։
Անխտիր յայս միտս, եւ ի ՟Ա նշ. հային հետագայ ձեւք բանից յամենայն գիրս.
ՀԱՆԴԷՍ. Տօնախմբութիւն. միաբանական ցնծութիւն.
Ուրախական երգոց եւ բանից միայն լինէին հանդէսք. (Լաստ.։)
to meet, to fall in with, to arrive, to come;
to find, to gain, to obtain, to attain;
to happen, to chance, to occur, to befall, to offer, to coincide, to tally, to jump together, to agree;
— միմեանց to meet each other, to encounter;
to attack each other in front, to clash, to meet face to face;
չարեօք —, to happen unluckily;
մեծամեծաց — շնորհաց, to receive great favours.
to cause to succeed or happen;
to apply, to adapt, to suit.
Իսկ առ միտս զայն հանդիպեցուցանելի է. (Փիլ. լին.։)
cf. Դիպող;
— միտք, ingenious, witty, subtle.
encounter;
coincidence;
—ումն միմեանց, interview, meeting.
agonotheta, gymnasiarch, agonistarch;
president or chief of a ceremony, assembly, combat, show;
*expositor, exhibiter.
Ցուցանէ միշտ զհանդիսադիրն հանդիսակից գոլ նոցին. (Երզն. մտթ.։)
Զմիտսն առ հանդիսադիրն աստուած հաստատէին. (ՃՃ.։)
companion in an assembly or solemnity;
companion in arms, fellow-soldier, comrade.
Հանդիսակից մաքուր մրցանաց նոցա։ Ցուցանէ միշտ զհանդիսադիրն հանդիսակից գոլ նոցին. (ՃՃ.։ Երզն. մտթ.։)
Հանդիսակից լինէր նոցա մինչեւ յաւուրս մեծի պասեքին. (Լաստ. ՟Ի՟Գ։)
Վասն սպանման միայն պարտ իցէ վկայել, եւ հանդիսակից լինել. (Պղատ. օրին. ՟Ժ՟Ա։)
to enter the lists, to fight, to wrestle, to vie with;
to labour hard, to strive, to endeavour, to try, to attempt;
to signalize or distinguish oneself, to render oneself illustrious, to be celebrated, renowned, to be made public with praise;
to show one's courage or mettle, to figure, to shine;
to assemble at a public festival or ceremony, to celebrate;
քաջայաղթ —, to make stupendous conquests, to do or work wonders;
յաղթող —, to remain victorious;
յաղթող — իրիք, to be victorious over, to be conqueror.
Որք հանդիսացեալք խրախուսելով։ Արիաբար հանդիսեալք ի մարտի կամ ի մարտս պատերազմի։ Հանդիսացան ընդդէմ թշնամւոյն. (Շար. եւ այլն։)
ՀԱՆԴԻՍԱՆԱԼ. Առաքինանալ. անխոնջ բերիլ ի վաստակս. աշխատիլ. ջանալ. գուն գործել. փորձ փորձել. ճգնիլ. յառաջամիտ լինել. անվեհեր արկանել զանձն ի մէջ, եւ այլն.
in a procession, with pomp, gloriously.
Հրապարակաւ. յայտնի եւ երեւելի օրինակաւ կամ բազմութեամբ ժողովոյ. պարակցութեամբ. միաբան։
arena;
battle-field;
spectacle.
Մինս է կարճ ճգնութեան եւ նահատակութեան հանդիսատեան. իսկ միւսն հաստատեալ տեղի պսակաց։ (Ոսկ. յհ. ՟Ա. 27։)
spectator;
լինել, կալ, to be a —, present at, to assist;
—ք, the spectators, the audience;
the lookers on, the by-standers, the public.
Տեսօղք ո՛չ մարդիկ, այլ հրեշտակք, հանդիսատեսք՝ հրեշտակապետք։ Զմիտս գումարելոց հանդիսատեսացն (յն. ամբոխին) հաճել։ Կամիցիս հանդիսատեսս գործոցդ։ Զմարդիկ կամիցիս նստուցանել հանդիսատես. (Ոսկ. ՟բ. տիմ.։ եւ Ոսկ. մտթ.։ ՟Ա. 19։)
Յորում աստուած է հանդիսատես։ Յորդորէ թշնամին զհանդիսատեսն առ ի նորոգել զասպարէզն։ Տէր ինքնին կամի լինել հանդիսատես արդարոյն. (Իսիւք.։)