Your research : 121 Results for ղ

Entries' title containing ղ : 6122 Results

Տաղտապիմ, եցայ

vn.

to be distressed, harassed, uneasy, annoyed, plagued.


Տաղտկալի

cf. Տաղտկալից.


Տաղտկալից

adj.

displeasing, disgusting, tiresome, fastidious, loathsome.


Տաղտկալուր

adj.

tedious, wearisome to hear.


Տաղտկամ, ացայ

vn.

cf. Տաղտկանամ.


Տաղտկանամ, ացայ

vn.

to be disgusted, wearied, sick or tired of, to loathe, to nauseate;
տաղտակացեալ եմ ի մարդկանէ, I am weary of men.


Տաղտկանք

s.

cf. Տաղտկութիւն.


Տաղտկացուցանեմ, ուցի

va.

to tire, to disgust, to put out of conceit, to annoy, to sicken, to plague.


Տաղտկոտ

adj.

squeamish.


Տաղտկութիւն, ութեան

s.

displeasure, disgust, dislike, aversion, nausea;
annoyance, vexation, trouble.


Տաղտուկ

adj. s.

wearisome, tedious, tiresome, bothering, troublesome;
idle, cowardly, tedious to oneself;
cf. Տաղտկութիւն.


Տաճարակողոպուտ

cf. Սեղանակապուտ.


Տանողական, ի, աց

adj.

carrying, sustaining, bearing, supporting.


Տանջողական, ի, աց

adj.

cf. Տանջանական.


Տաշեղ

cf. Տաշիղ.


Տաշիղ, աց

s.

chip, shaving.


Տաշտագեղ

adj.

putting forth fine shoots.


Տաշտաթաղ

s.

layer, slip, provine, shoot, sprig or a vine, etc;
— առնել, to lay vines, to provine, to propagate the vine by layers, to plant with slips.


Տեսակարարողութիւն, ութեան

s.

specification.


Տեսանող

adj. s.

seeing;
prophet, seer.


Տեսանողագուշակ

adj.

predicted, foretold, prophesied.


Տեսանողական, ի, աց

adj. s.

visual;
prophetic;
—ն, the eyes.


Տեսանողութիւն, ութեան

s.

vision, sight;
prophecy.


Տեսող

s.

seer;
spectator.


Տեսողագոյն

adj.

very perspicacious, of subtle intelligence.


Տեսողական, ի, աց

adj.

visual;
contemplative, ascetic, intellectual.


Տեսողականութիւն, ութեան

s.

the contemplative faculty;
contemplative life.


Տեսողութիւն, ութեան

s. ast.

cf. Տեսանողութիւն;
theorem;
vision, visibility.


Տեսողունակ

adj.

prophetic.


Տետրող

s.

stitcher.


Տերեւասաղարթ

bot.

cf. Վարսաւոր.


Տեւողական

cf. Տեւական.


Տեւողութիւն, ութեան

s.

cf. Տեւականութիւն.


Տիղմ, տղմոյ

s. fig.

mire, mud, slime, dirt, filth, soil, slough, muck;
cf. Թաթաւիմ, cf. Թաւալիմ;
ի քարշ ածել ընդ —, to drag in the mud;
to cover with shame;
մաքրել զ—, to rub of the dirt, to perfrigate, to clean, to brush off.

• տե՛ս Տղղ։

• , ո հլ. «ցեխ» ՍԳր. «ցեխոտ» Տօ-նակ. որից տղմացեալ Ոսկ. ես. 324. Վեցօր. Կիւրղ. ծն. տղմաթաթաւ Փարպ. տղմատիպ Մագ. տղմային Կլիմաք. տղմուտ Յհ. կթ. Սարգ. տղմեալ «ցեխո՞տ» Անկ. գիրք առաք. 73 (չունի ԱԲ). գրուած է նաև տեղմ Մանդ.։

• = Բնիկ հայ բառ. կազմուած է -մ մաս-նիկով (հմմտ. կող-կողմն) տիլ «ցեխ» ար-մատից, որ թէև հնից չէ աւանդուած, բայց պահուած է գաւառականներում։ Ծագում է հնխ. stεl-արմատից, նախաձայնի անկու-մով, իբր stēl->*ստիլ>տիլ։ Նոյն արմա-տի կարճ stel-«կաթկթիլ, միզել» ևն ձևից են յառաջանում յն. σταλάω, σταλάσσω «կաթիլ կաթիլ ծորել», στάλαγμα «կաթիլ, կայլակ», σταλαγμός «կայլակում», τέλμϰ «աղբ, ճա-հիճ, ցեխ, շաղախ, տիղմ», անգլ. stale «մէզ», to stale «միզել», մսգ. stal «ձիու մէզ», գերմ. stallen «միզել (ձիու)», կելտ. *stalto, որից մբրըտ. staut, նբրրտ. staot «մէզ», որ թերևս գերմանականից է փոխա-ռեալ, այսպէս նաև հֆրանս. estaler «մի-զել»։ Արմատի g'(h) աճականն են ներկա-յացնում լիթ. telžiu, telžti «միզել», tulžtu, tulzaú «կակղիլ, թառամիլ (կանաչեղէն ևն)», patulžusi «ջրից, անձրևից կակղած տլքած» (Pokorny 2, 642, Boisacq 901, 952). Հայերէնի մէջ ունինք նաև նոյն արմատի մի-ջին ձայնդարձը stol-. որի վրայ տե՛ս տող։ -Աճ.

• Տէրվ. Նախալ. 128 վերջաձայն մ մասնիկ է համարում։ Bugge KZ 32, 67 համեմատում է յն. τέλμα, τελμις հոմանիշների հետ։ Այս մեկնութիւնը անապահով է համարում Հիւբշ. 498, որովհետև յն. τέλμα ենթադրում է հնխ. k2elmn-։ Հիւնք. յն. τέτμα, τέλμος, Pe-dersen, Հայ. դր. լեզ. 67 փոխառեալ է դնում յն. τελμα ձևից։ Scheftelowitz BВ 29, 20 պհլ. dlīm «կեղտ», պրո. dulum «բշտիկ, պալար» բառերին ցե-ղակից։ Սագըզեան ՀԱ 1909, 334 հյ. տեղ «անձրև», թրք. dalga «ալիք», dökmek «թափել», dolmaq «լցուիլ», սումեր. dig «թափել» ևն բառերի հետ։ Peters-son IF 43 (1925). 75 նոյն ընդ տեղ «անձրև»=բրըտ. delt, գաէլ. ϑealt «խոնաւ, խոնաւութիւն»։ Պատահական նմանութիւն ունի արաբ. [arabic word] tumla, tamla «աւազանի տակ մնացած ջուր կամ սև տիղմ» (Կամուսի թրք. թրգմ. Գ. 273).

• ԳՒՌ.-Արմատական տիլ ձևն ունին Ալշ. Ապ. Երև. Մկ. Մշ. Ջղ. Սր. Վն. տիլ և Չն. դիլ «ջրալի ցեխ, թաց տիղմ», Երև. Ղզ. Վն. տիլ «գինու ևն տակին նստած դիրտը». յի-շում է նաև Բառ. երեմ. էջ 217 մրուր բառի բացատրութեան մէջ. «Մրուր. բրոր, դիրտ կամ տիլ»։ Նոր բառեր են տլոտ, տլաժա-ժանք. տլոտել, տլտլայ։


Վաղորդեայն

adj.

cf. Վաղուեան.


Վաղուեան

adj.

of tomorrow;
ի վաղորդեայն աւուրն, the day following;
ի վաղուեան գիշերին, tomorrow night.


Վաղուց, ի Վաղուց, ի Վաղուց հետէ

adj.

ancient, old, of yore, of other times.


Վաղվաղ

adv.

quickly, very fast, swiftly, rapidly.


Վաղվաղակի

adv.

soon, directly, suddenly, incontinently, immediately, in haste, in a hurry.


Վաղվաղատես

adj.

quicksighted.


Վաղվաղաւոր

adj.

smart, nimble, quick, ready, active.


Վաղվաղեմ, եցի

vn.

to haste, to hasten, to be in haste, to make haste, to be quick, to be hasty or precipitate.


Վաղվաղընկէց

adj.

throwing hastily.


Վաղվաղկոտ

adj.

cf. Վաղվաղուն.


Վաղվաղուկ

adj.

cf. Վաղվաղուն.


Վաղվաղուն

adj.

hasty, quick, lively, brisk, ready, speedy, prompt, precipitate.


Վաղրաւոր

adj.

armed with a sabre.


Վաղցասումն

adj.

easily offended, touchy, hasty, irascible, passionate, wrathful;
— լինել, to be hasty, irascible, quick to get angry, easily provoked.


Վաճառատեղի, ղեաց

cf. Վաճառարան.


Վաճառափող

cf. Վաճառանոց.


Definitions containing the research ղ : 4299 Results