adj.

occupying a station, an office to the prejudice of another;
— պատրիարք, pseudopatriarch.

adj. s.

ἁντίθρονος pseudopatriarcha, antipapa. Նստեալն յաթոռ իշխանութեան հակառակ հարազատ աթոռակալի. անհարազատ կամ սուտ առաջնորդ.

Զի լիցի ընդդիմափառ մեծին սահակայ, եւ հակառակաթոռ. (Խոր. ՟Գ. 65։)

Կացուցին հակառակաթոռ սրբոյն սահակայ զսորմակ մոլի. (Արծր. ՟Ա. 15։)