Definitions containing the research մակ : 3470 Results

Ստորի, րւոյ, րեաց

s.

weaver's beam or roller.


Ստորին, րնոյ, րնոց

adj. s.

inferior, low;
lower part or end, bottom;
subterranean;
tartarus, hell;
— հայք, Lower Armenia;
— ասորիք, Coelesyria;
—ք երկրի, bowels of the earth;
ի —ս մտանել, to set, to go down, to disappear.


Ստորնաքարշ

cf. Գետնաքարշ.

NBHL (1)

Բեմական ստորնաքարշ։ Մարդ ստորնաքարշ երկրաւոր։ Մեք մարդիկ գոլով ստորնաքարշ ի մարմնոյս իրք։ Թերեւս ոչ կարողութիւն էր իմանալ ստորնաքարշ լսողաց. (Նար. ՟Ծ՟Զ։ Լմբ. ժղ.։ Ներս. աբեղ. ի լմբ.։ Ոսկ. յհ. ՟Ա. 26։)


Չորեքանկիւնութիւն, ութեան

s.

quadrangularity, quadrature.

NBHL (1)

Մակացութեան ոչ ելոյ՝ ոչ ինչ արգելու զմակացելին գոլ. որպէս եւ բոլորակին չորեքանկիւնութիւն. (Արիստ. առինչ.։ 1)


Չորեքերիվարեան

adj.

drawn by four horses;
— կառք, coach and four.

NBHL (1)

Արիոս եւ փոտինոս եւ նեստորիոս եւ մակեդոն՝ չորեքերիվարեան կառքն սատանայի. (Պրոկղ. ի զքր.։)


Չորեքտասանօրեայ

adj.

of fourteen days (full moon).

NBHL (1)

Որ ունի զաւուրս լցեալ չորեքտասան. մակդիր լուսնի լրացելոյ.


Չու, ոց

s.

way, road;
journey, travel, voyage;
departure;
decamping;
removal, removing;
march, marching;
campaign;
expedition;
— առնել, ի — անկանել, to begin a journey, to set out, to start, to go away, to leave, to remove;
— առնել զօրաց, to decamp, to break up the camp, to march.


Չպիտոյ

adj. s.

useless;
—ք, useless things, futilities, trifles.

NBHL (1)

Կարեւորքն յանփոյթութեան են, եւ չպիտոյքն ի բազում խնամակալութեան. (Ոսկ. մ. ՟Գ. 6։)


Չքահանայապետ, աց

s.

pseudopontiff.


Պալարակապ

adj.

studded, adorned or set with studs.


Պախիմ, եցայ

vn.

to be frightened at, struck with consternation.


Պակնում, եայ

vn.

to be amazed, surprised, petrified with astonishment;
to be frightened, appalled, terrified, dismayed, palsied or stupefied with fear;
to be struck with terror;
to shudder, to tremble.


Պահապան, աց

s.

guard, guardian, inspector, superintendent, overseer;
sentry, sentinel;
—ք, guard, guards, garrison;
cf. Հմայեակ;
— այգեստանի, vineyard-keeper;
cf. Հրեշտակ.


Պահարան, աց

s.

object serving to contain another or others, trunk, box, case, scrutoire, sheath, scabbard, cover;
*vestry-room;
— նամակի, envelope, cover;
— թղթոյ, pocket-book, portfolio.


Պահարանեմ

va.

to involve;
to enclose, to envelop, to encase, to cover, to pack or wrap up.

NBHL (1)

Յայս նիշ նիւս կեղթում ի մէջ բդեդի պահարանեալ նամակ. (Արծր. ՟Դ. 1։)


Պահացող

adj.

abstaining, abstinent, fasting.

NBHL (1)

Ի մէջ բազմականաց գլուխ պահացողին յառաջադրեցաւ իբրեւ կերակուր. (Ժմ. յն.։)


Պահեմ, եցի

va.

to preserve, to keep, to maintain;
to guard, to watch over;
to preserve, to guarantee;
to keep, to observe;
to hide, to keep secret, to conceal;
to abstain from, to fast;
լռութիւն, — to keep silence;
— զանձն յիմեքէ, to refrain, to forbear, to avoid;
նմա պահեալ կայ or է, it is reserved or destined for him to;
cf. Խոստումն.


Պահեստ, ից

s. adj.

reserve;
keeping;
deposit, consignment;
maintenance, keep;
sequestration;
placed or kept in reserve;
— հօտք խաշանց, fattened sheep;
դնել ի —ի, to put in reserve, to reserve;
դնել ի —, to deposit, to consign;
to put in prison;
կալ or լինել ի — or ի —ի, to be in custody, in arrest, in prison.


Պահպան

cf. Պահապան.

NBHL (1)

Հայրենի սովորութեանցն հաւաստի պահպանք. (Ածաբ. մակաբ.։)


Պաղպաջուն

adj.

shining, sparkling, brilliant.

NBHL (1)

Պաղպաջունք բազմականացն անկեալ բարձաւ. (Նար. ՟Ի՟Ե։)


Պաճոյճ

adj. s.

adorned, beautified, set off, decked, elegant;
jewel, trinket;
cf. Պաճուճան.

NBHL (1)

Բազմակատար նիւթ, եւ պաճոյճ արուեստ. (Բրս. ծն.։)


Պայազատ, աց

s.

successor, heir, inheritor, descendant;
noble, nobleman, prince, lord.

NBHL (1)

Միջակայնոց, եւ պայազատաց. շինականաց եւ տոհմականաց. (Նար. ՟Գ։)


Պայուասիկ

s.

fifty pounds.

NBHL (1)

Սատեր՝ ՟Դ. դրամակշիռ. եւ պայուասիկն՝ ՟Ծ. լիտր. որ է ՟Ռ. սատեր. (Շիր. կշռ. չափ.։)


Պանրանամ

vn.

to curdle, to coagulate as cheese.

NBHL (1)

ՊԱՆՐԱՆԱԼ. τυρεύομαι, τυρόομαι in caseum cogor, densor, coagulor. Պանիր լինել. մակարդիլ. թանձրանալ. պանիր դառնալ՝ կտրիլ.


Պաշտօնասէր

adj.

devout, pious, religious.


Պաշտօնաւոր

adj.

idolatrous.


Պաշտօնեայ, էի, ից

s. adj.

clerk, official, minister;
servant, domestic, waiter, valet;
administrator, officiating, deacon;
religious, pious;
— արդարութեան, Minister of Justice;
cf. Պաշտօն;
cf. Պատերազմ;
— աստուածային վրէժխնդրութեան, instrument of divine vengeance;
—ք, Therapeutae, servants of God;
—ք արքունեաց, courtiers.

NBHL (1)

Ամօթ եւ նախատինք եղաք ծառայից քոց եւ պաշտօնէից։ Տիտոս Յուստոս պաշտօնեայ Աստուծոյ եւ այլն։ Կամ որպէս θεραπεύων, θεραπευτής obsequens. Ծառայ կամակատար, կամարար.


Ուստեք

adv.

from some place;
— —, from several places, in all directions;
ամենայն —, on all sides;
from all quarters;
այլ —, այլուստ —, from another side, elsewhere, in or from another part;
բազում —, յոլով —, from many places;
often, in many ways;
ոչ —, ոչ — այլ —, from no other place, from no other part;
երկիւղ եւ ոչ —, no fear;
ոչ — է իշխանութիւն, եթէ ոչ յաստուծոյ, there is no power but from God;
ոչ գոյր — նմա պատերազմ, no war was undertaken in his time.

NBHL (1)

Ամենայն ուստեք իբրեւ զմեղուս հաւաքել զպիտանացուսն։ Ամենայն ուստեք զոյգ ինքեան եւ նման. (Ածաբ. մակաբ. եւ Ածաբ. պասք. ՟Բ։)


Ուտեստ, ից

s.

food, nourishment, victuals.


Ուրացութիւն, ութեան

s.

cf. Ուրացումն.


Ուրեմն

conj. adv. prep. adj.

then, consequently;
some where, in some place;
about, near;
some, certain;
աստ —, here;
անագան —, too late, in the end, at last, after much time, finally;
վաղ —, already, before;
վերագոյն —, above;
before;
զքառասնամենիւք — էր, he was about forty years old.

NBHL (2)

ἅρα, οὗν igitur, ergo, itaque. (որպէս թէ Ուր իմն՝ նշանակ հետեւողութեան կամ մակաբերութեան. որ եւ կոչի բազբանական, եւ շփոթի ընդ երկբայական կամ տարակուսական) Ապա. ապա ուրեմն. այսուհետեւ. արդ . արդեօք. մի՛ արդեօք.

ՈՒՐԵՄՆ. ποῦ, πότε, ἅν jam, quidem. Կից ընդ այլ մակբայս առ ի զարդ. թէեւ չիցէ ինչ ի յն. եւ լտ.


Ոքսիմելի

s.

oxymel, honey, vinegar and water.

NBHL (1)

Զայլս (ի ձկանց) որակացեալս ոսկետեսակ քրքմով, ռետին մակաւասար արկեալ, եւ ոքսիմելի (կամ ոքսեմելի, կամ ոքսմելի). (Մագ. ՟Ժ՟Բ։)


Չարաբարութիւն, ութեան

s.

ill-nature, wickedness, malignity, iniquity, malevolence;
immorality.


Չարագան

adj.

well or soundly thrashed, beaten unmercifully.


Չարագործ, աց

adj.

evil-doing, wicked, delinquent, criminal, rascally, nefarious, felonious.


Չարագործութիւն, ութեան

s.

malefaction, misdeed, wicked deed, spiteful or ill-natured action, wickedness, malignity, malice.


Չարալեզու

adj.

evil-tongued, slanderous.

NBHL (1)

Որ զլեզուն սուսեր սատակիչ պատրաստեալ ... զսուրմակն չարալեզու փոխանակ սրբոյն սահակայ կացուցանէ. (Յհ. կթ.։)


Չարակամութիւն, ութեան

s.

ill-will, malevolence, malignity.

NBHL (1)

Մի՛ կարծիս տալ ումեք չարակամութեան, եւ կամ գրգռութեան առ ոմանս։ Եւ է ոմն՝ եղբայրատեցութեան, իսկ միւսն՝ չարակամութեան. (Բրս. հց.) յն. համակրութիւն. προσπάθεια.


Չարահնար, ից

adj.

meditating or contriving evil, malignant, malicious, bad, wicked.

NBHL (1)

Գելարանօք՝ անուօք եւ առասանօք չարահնար տանջեալ». (Շար.) իմա՛ իբր ածական անհոլով, եւ կամ մակբայ՝ չարարուեստաբար։


Չարամարտ

adj.

fighting with rabid fury;
combatting with malice.

NBHL (1)

Ընդդիմակռուութիւն ընդդէմ չարամարտ բռնաւորին. (Յհ. կթ.։)


Չարանամ, ացայ

vn.

to behave or act wickedly, to become worse, to fester, to rankle, to sour, to become exasperated;
cf. Նախանձիմ.

NBHL (1)

ՉԱՐԱՆԱԼ. βασκαίνω invideo, aegre fero. Զչարիլ. չարանախանձ լինել. դժկամակիլ. զայրանալ.


Չարաշուք

adj.

bad, very ignoble, vile, infamous;
wicked, ferocious, cruel;
unfortunate, miserable, pitiful.


Չարատանջ

adj.

tormenting, fastidious, troublesome;
— լինել, to be in difficulties, to suffer extremely.

NBHL (1)

Ըստ չարատանջ իմաստիցն իւրեանց սոդոմականաց ի գերութիւն վարէին. (Յհ. կթ.։)


Չարատեաց, տեցաց

adj.

detesting malice or iniquity, benign, perfectly good, virtuous.


Չարեացապարտ, ից

adj.

culpable, guilty.


Չափաբերապէս

adv.

proportionably, symmetrically, regularly.

NBHL (1)

Յարահետեւօղք իմաստասիրացն, եւ վերահայեցօղք չափաբերապէս մակագրութեանց. (Խոր. ՟Գ. 62։)


Չեւ, չեւ եւս

conj.

not yet;
not till now;
չեւ տեսեալ, before seeing.


Չէզոք, աց

adj. gr.

neuter, indifferent;
neuter.


Չիղջ, չղջի, չղջից

s.

bat.

NBHL (1)

Չիղջ տոհմակիցն քո՝ քանզի ոչ կարէ համբերել լուսատու ճառագայթից արեգական, ի գիշերի ելանէ թռչել. (Եփր. համաբ.։)


Չկամութիւն, ութեան

s.

unwillingness, ill-will.

NBHL (1)

Չկամելն, կամ դժկամակութիւն.